V současné české animaci nenajdeme příliš spirituálních děl, ani autorů, kteří by se o ně pokoušeli. V postmoderní ironii se může jevit snaha o spiritualitu jako cosi mimoběžného. Soňa Jelínková (1988), která se někdy skrývá pod pseudonymem RRRR+A, je proto v kontextu nejen české tvorby takovým mimoběžníkem – čestnou výjimkou.

 

Animovaný film podle jejího názoru učí diváka znovu vnímat mýty...

 

Svět bez patosu je podle ní světem bez touhy a svět bez touhy je světem bez lásky a svět bez lásky je světem odsouzeným k záhubě.